Vy to tedy zkuste jinak. Nepokládejte si otázku jak začít, ale položme si otázku, proč jsme nezačali už dávno? Někdo potřebuje včely, jen aby zabezpečil svým dětem pár kilo zdravého medu, nezatíženého všemi těmi léčivy na bázi pesticidů a antibiotik, které komerční včelaři (zvláště mimo EU) do úlů cpou v míře větší než malé. Doporučuji vyhnout se všem „směsím medu ze zemí mino EU“. Med nasbíraný v místě bydliště napomáhá léčit alergii na pyl. Někdo uvažuje o chovu včel, aby získal další včelí produkty, jako jsou propolis, pyl nebo mateří kašička (více např. zde). Znám také diabetika, který chová včely především kvůli tzv. ovčelené vodě, která se nedá nikde koupit, a tvrdí že díky chovu včel mohl přestat píchat si inzulín. Dále jsou známy příznivé účinky ovčelehého vzduchu pro alergiky, který také jinak než u včel nezískáte. A jak krásně se u včel relaxuje! U včel zapomenete na veškerý shon kolem sebe. Někdo uvažuje o včelách jen jako opylovačích pro  svoji zahrádku, nebo přemýšlí, zdali by mu nemohly včelky zajistit i nějaký přivýdělek (např. maminky na mateřské). Bohužel většina laiků má včely spjaty s obrázkem včelína mezi poli, čítajícím stovky úlů a s potřebou vlastnit medárnu a další drahé pomůcky. Někdo si mylně myslí, že je nutné "lést do včel" obden. Naopak, včele je nejlépe bez včelaře a počet prohlídek je nejlépe omezit na minimum, stačí pár prohlídek za rok, tedy je možno včelařit, tzv víkendově. Někdo si jen neumí si představit, že by mohl úl umístit na své malé zahrádce, na svém balkóně či dokonce dát úl na střechu domu. A přitom včela je ideální domácí mazlíček. Neštěká ani nekdáká, nemusíte jí venčit, krmit stačí jednou ročně, nezapáchá a pokud odjedete na dovolenou, postará se o sebe sama. Pro ty, kteří si to doposud přestavit nedovedli, jsou určeny právě tyto stránky, aby pomohly zbořit tradované mýty a ukázaly, že včely k člověku patří. Pokud se chcete dozvědět více najděte si čas na tuto přednášku a také si přečtěte článek Jana Havelky.

Co tedy udělat proto, aby i vaše včely vesele bzučely na vašem balkóně, vaší střeše či na vaší městské zahrádce? Zkuste nejdříve najít nějakého ochotného včelaře, který má s chovem včel ve městě zkušenosti, něco Vám o včelách poví a také si pokusně nechte dát nějaké to žihadlo ať zjistíte jaká je vaše reakce. Přesto, že plánujete chovat mírné včelky, asi se do budoucna žihadlu nevyhnete. Pokud žádného ochotného včelaře nenajdete, doporučuji přihlásit se na Letní školu nástavkového včelaření (LŠNV), kde Vám zkušení instruktoři ukáží co a jak. Doufám, že setkání se včelami ve Vás rozptýlí poslední pochybnosti o jejich nebezpečnosti a zamilujete se do nich. A nyní již přichází čas si o včelách něco málo nastudovat. Jak jsem již řekl, studium učených knih má většinou odrazující charakter (recenzi knížek, které mám v knihovničce si můžete pročíst zde), ale pro začátek bych doporučil dvě knížky. První je krásná knížka o včelách, napsaná formou komiksu, kterou napsal francouzský spisovatel Yves Gustin a jmenuje se Ilustrované včelařství. Z této knihy se dozvíte vše o včelách a jejich chovu. Druhá kniha pojednává o včelí pastvě, napsal jí pan Oldřich Haragsim a jmenuje se Včelařské dřeviny a byliny. S touto knížkou se projdete po svém městě a podíváte se kolem sebe očima včely. Budete sami překvapeni, kolik je kolem Vás květeny čekající jen až ta Vaše včelka přiletí. Vím že se jedná o poměrně drahé knížky (450Kč a 250Kč celkem 700Kč), ale s těmito knihami vystačíte minimálně první dva roky. Pokud by ale cena těchto knížek měla být překážka, doporučuji vzít za vděk čtvrtstoletí starou brožurou, určenou pro žáky 3-8 ročníku základní školy, pana Libora Hanouska, s prostým názvem Začínáme včelařit, která se dá dodnes koupit za cenu 120Kč např. zde. Pro načerpání znalostí o včele a její pastvě tato brožura stačí a znalosti o nízkonástavkovém včelaření se dají doplnit zde. Dále doporučuji skouknout tyto videa, jedná se o sérii videí pro začátečníky, v nichž se dozvíte plno praktických věcí, např. jak vypadá rámek, jak vypadá nástavek i jak se zapaluje kuřačka.

A nyní už začíná jít do tuhého. Nákup včelařského vybavení. Přesto, že se vás bude plno prodejců snažit přesvědčit, abyste si toho koupili co nejvíce, vždyť to stejně „půjde na dotace“ tak je zbytečné mít skříně plné nepotřebného harampádí. Čemu se nevyhneme je koupě úlu. Ano včely se dají chovat i v krabici od banánů a určitě se časem seznámíte s alternativními způsoby chovu včel, všemi těmi košnicemi, kláty a úly s horní loučkou, ale pro začátek nedoporučuji experimentovat. Pro chov ve městech se nejlépe osvědčil nízkonástavkový úl Langstroth ve kterém se po celém světě včelaří více jak 170 let. Proč zrovna tento úl a kde ho koupit je vysvětleno zde.

Z včelařských pomůcek bezpodmínečně potřebujete ochranu obličeje a to buď kuklu, nebo včelařský klobouk. Tuto pomůcku nepodceňujte, přesto že máte mírné včely náhodné žihadlo do oka by mělo vážné následky. Ke včelám můžete bez rukavic, klidně i v tričku nebo v plavkách ale nikdy ne bez kukly! Pokud někdo chodí do včel bez kukly není to frajeřina, nebo důkaz toho jak dobrý je včelař, ale jen hazard se svým zdravím. Další důležitou pomůckou je něco na zklidnění včel, většinou kuřačka, nebo rozprašovač. Ještě potřebujete peroutku a ropěrák a v podstatě jste vybaveni na chov včel. Samozřejmě že včelařských pomůcek je k dispozici více zkusil jsem je popsat na samostatné stránce a nastínit, kdy tu či onu pomůcku budete potřebovat a kolik Vás to bude stát.

Umístění úlu ve městě je zapeklitý oříšek hodný Chytré horákyně. V každé příručce se dozvíte, že česno úlu by mělo být směrováno na východ, aby bylo vystaveno ranním nízko postaveným paprskům, které úl prohřejí. Dále že by úl měl být umístěn na místě slunném, neměl být přímo ve stínu, ale ani by neměl být vystaven přímým paprskům poledního slunce. Úl by neměl být umístěn na větrném místě. Bohužel v přeplněných městech máme omezené možnosti a občas si nemůžeme vybírat. V praxi se ale ukazuje, že i včelstva s česny natočenými na západ nebo sever prosperují dobře. Je také potřeba brát ohled na sousedy, pokud by hrozilo, že v letovém koridoru včel se budou pohybovat lidé, pak ve vzdálenosti asi tří metrů dáváme před úly včelotěsnou překážku, vysokou zhruba dva metry, aby včely před ní musely letět nahoru. Různými zástěnami můžeme úl zastínit a použít je jako větrolamy. Úl by neměl ležet na zemi, měl by být minimálně 35cm od země a měl by být vyvážen vodováhou, na to dbejte, zvláště když počítáte s volnou stavbou v rámečkách. Na střechách a balkonech se můžou vyskytnout další nepředvídatelné problémy, např. můj soused, měl na balkóně nataženou umělou trávu a mrtvé včelky mu v ní vázly a musely se těžko preparovat z plastových imitací stébel. Tedy přeji Vám hodně štěstí a jako inspiraci jsem pro Vás připravil tuto stránku.

Než začnete včelařit máte jen dvě zákonné povinnosti a to nahlásit se na ČMSCH a na obecní úřad. Nic víc a nic míň. Není nutné absolvovat žádný včelařský kurz, vstupovat do nějakého spolku či žádat o svolení předsedu uličního výboru. Určitě je dobré o včelách něco vědět, být v kontaktu s ostatními včelaři a mít dobré vztahy se sousedy, ale nic z toho v ČR povinné není. Informovat sousedy o vašem bohulibém záměru je určitě pěkné, ale jak řekl Grace Hopper: „Je vždy snazší žádat o prominutí, než o povolení“. A jak říká České přísloví, „Co oči nevidí, srdce neželí“, není tedy nejvhodnější hned všem vykládat, že máte v úmyslu chovat včely v blízkosti jejich bytů a následně svoje úly vystavovat na odiv. Je lepší přijít až se sklenicí medu a sdělit jim větou oznamovací, že je to dárek od včel, se kterými již nějaký čas sdílí společnou střechu. Se sousedy, vzláště ve městě to bývá problém. Buď potkáte puntíčkáře a nevzdělance, kteří včely, vosy i pavouky házejí do jednoho pytle s názvem "obtížná havěť". A nebo naopak městské ekoteroristy či vegany, kteří považují chov včel za týrání zvířat a med za "včelí zvratky". Tedy ruku v ruce musí jít osvěta sousedů, pokud jsou tomu otevřeni. Určitě se Vám  podaří během času ze sousedů udělat buď dobré včelařské teoretiky, nebo dokonce také včelaře.

Tak tedy máme vybrané stanoviště, vyrovnali jsme na ně úly a čekáme na včelky. Nyní je potřeba si rozmyslet, zdali budeme včelařit konvenčně, nebo tradičně. Není to žádné zásadní rozhodnutí dá se mezi oběma způsoby přecházet, ale pro začátek potřebujete vědět zdali nakoupíte rámky, mezistěny, rozpěráky a medomet, nebo jen horní loučky. Jak se včelaří tradičně je pěkně popsáno zde. Existuje více možností, jak je do úlu dostat včelky, ale začátečníkovi bych doporučil koupit oddělky od zkušeného včelaře s mladou ušlechtilou nerojivou matkou - já mám velmi dobré zkušenosti s linií Singer. Oddělek je mladé včelstvo obsedající většinou 5-7 rámků. Pořízení ušlechtilého oddělku doporučuji hlavně proto, že včelky s ušlechtilou F1 matkou jsou poměrně předvídatelné a péče o oddělek je dobře popsána v literatuře. Matka nebudete muset měnit minimálně 2-3 roky, tedy máte dost času na to zažít si základní včelařské postupy. Pokoušet se bez zkušeností usadit roj, který má starou matku, většinou neznámého původu může pro začátečníka (a jeho okolí) skončit nemilým překvapením. Nejčastěji se oddělky prodávají od června do srpna. Naším úkolem je zařídit, aby toto včelstvo co nejvíce zesílelo do nadcházející zimy. Péče o oddělky je velmi pěkně popsána v časopise Moderní včelař 3/2011. Oddělek usadíme tak, že rámky přendáme z přepravní krabice do úlu, popř. si jej necháme osadit do úlu od zkušeného včelaře, který nám oddělek prodává. Oddělek většinou stavíme na nízké (chovné) dno, a včelám necháme jen otevřené očko. V době snůšky může být očko úplně otevřené. Je však potřeba si pohlídat konec snůšky. V tuto dobu začíná tzv. slídění, kdy včely z okolí se pokouší vyloupit slabší včelstva. V tuto dobu doporučuji zůžit očko na 1 včelu. Nic nepokazíte, když takto upravíte česno od samého začátku, včely si tak nebudou muset zvykat na změnu velikosti vletu. Aby oddělek zesílil, musí mít přísun potravy. Včely by měly vystavit jeden nízký nástavek mezistěn. Na vystavění jedné mezistěny spotřebují energii rovnající se 3 kg medu (resp. glycidů, tedy i cukru). Přestože čas pořízení oddělků bývá před koncem nebo na konci snůšky, je potřeba včelstvo přikrmovat, neboť stále nemáte dospělé včelstvo, ve kterém jsou létavky, mladušky, krmičky, kojičky ideálně zastoupeny, ale malé včelí mimino, které se bez Vaší pomoci těžko obejde. Nyní sbíráte své první zkušenosti a všechny Vaše zkušenosti zhodnotíte v budoucnu. Ale vzhledem k tomu že zapomínat je lidské doporučuji vést si záznamy, protože každý rok je jiný a i každé včelstvo je jiné a i když budete mít např. jen dvě včelstva, za pár let si nebudete pamatovat, kdy a co jste dělali.

Tyto stránky si nekladou za cíl být rádce včelaře krok za krokem, jak dále postupovat je uvedeno ve výše doporučené literatuře, rychlý přehled, co má včelař ve určité  období dělat (např. kdy léčit) se dozvíte z velmi pěkně zpracovaného včelařského kalendária. Doporuču první roky se držet metodiky, kterou pro Vás sepsali zkušení včelaři zde (pan Zelený), nebo zde (pan Ptáček MV 3/2010) a nebo zde (pan Sedláček) nebo zde (pan Boháč) nebo zde (pan Čermák) nebo zde (pan Dolínek), nebo zde (pan Dvorský). Pokud se rozhodnete pro tradiční způsob včelaření, je zde Svatojánkská metodika. Každý zkušený včelař si pak najde metodiku vlastní vyhovující jeho možnostem, schopnostem a stanovišti. Pro začátek ale doporučuji držet se pouze jedné z výše uvedených metodik, protože ač se mezi sebou liší jen v detailech není radno je kombinovat mezi sebou.

Pevně doufám že včelky přežijí první zimu a na jaře zažijete svůj první prolet a včelky Vám budoudělat jen radost. V případě problémů či dotazů se na mě můžete obrátit.

Protirojová opatření.
Varroamonitoring systém VMS
Přechod na Langstroth

 

Zpět na hlavní stránku