Včela medonosná je eusociální blanokřídlý hmyz, který žije v dutinách stromů či skal, které jim slouží jako obydlí a chrání je před nepřízní počasí a predátory. Způsob jakým si roj vybírá dutinu studoval Tom Seeley z Cornellovy univerzity. Nejdříve zkoumal v jakých dutinách bydlí divoce žijící včely a zjistil, že největší dutina byla u 1 včelstva 450 litrů. Ostatních 20 zkoumaných včelstev měla většinou 40-60 litrů. Dále zkoumal pro jakou dutinu se rozhodne roj a jakým mechanismem rozhodování probíhá. Na pustém ostrově rozmístil různé dutiny a zjistil, že roj preferoval dutinu o obsahu 60 litrů s vchodem orientovaným na jih ve výšce 6-12 metrů nad zemí, tak aby byl predátorům co nejméně přístupný. Lidé (brtníci či kořistníci) tenkrát tyto stromy vyhledávali a včelám odebírali med a vosk. Když se člověk změnil z brtníka na včelaře a začal stěhovat včely blíže svému obydlí, snažil se toto obydlí upravit, aby se mu se včelama dobře manipulovalo. Vznikly tak všechny ty kláty, špalky, košnice až včelaři dospěli k rozběrnému dílu a nástavkovým úlům. V současné době je úlů nepřeberné množství, tak který tedy zvolit?
Co Čech to kutil, zlepšovatel a vynálezce. Bohužel o včelařích to platí pětinásobně. V době rozmachu včelařských spolků, musel mít každý soplek svůj spolkový úl. Podle zjištění Zemského ústředí včelařských spolků v Čechách z r. 1934 včelařili jeho členové celkem v 109 různých typech úlů. Po vzniku Československa se k této úlové změti přidaly ještě Slovenské typy úlů. Jakýkoliv pokus sjednotit typ úlu v tehdejším Československu končil jen vznikem nového typu, který se nikdy celorepublikově nerozšířil a zvětšil jen roztříštěnost úlů v naší kotlině (např. Pětiletka, Čechoslovák, Lesan, Tachovák). Výsledek byl ten, že k současnému datu bylo napočítáno na 240 typů úlů používaných na území bývalého Československa. Konstruktéři úlů byli většinou truhláři a o včelách toho moc nevěděli a tak ve svých konstrukcích zapomínali na implementaci tzv. včelí mezery, (tehdejší norma ČSN z 30.tých let dokonce tvrdila že včelí mezera je 6 mm, bohužel včely se podle ní neřídily) v úlech byl špatná cirkulace vzduchu a rámky plesnivěly, nevěděli, že včely v zimě nevytápí celý objem úlu, ale jen svůj chomáč (více zde, nebo zde) a tak úly naprosto zbytečně zateplovali…Nemá cenu se seznamovat se všemi typy přežitých úlů, patřících dnes snad jen do skanzenu. Jen pro představu jaké úly se vyskytují ve světě jsem sestavil tabulku níže. Pokud se chystáte včelařit na balkoně, střeše či malém městském dvorku, nelze zde umístit staré těžké a bachraté almárky, ale potřebujete lehký moderní nízkonástavkový úl. Z toho co je v ČR k dispozici připadá v úvahu pouze Langstroth 2/3, nebo úl Optimal. Oba typy úlů jsou velmi podobné, volbou jednoho či druhého neuděláte chybu. Důvodů proč si vybrat právě Langstroth 2/3 je několik. Úl Langstroth spatřil světlo světa již v roce 1852 a od té doby se rozšířil po celém světě, včelaří v něm 80% včelařů na světě a tvrdí se že 90% světové produkce medu pochází právě z tohoto typu úlu. Celosvětové rozšíření, vám poskytne možnost výběru z velkého množství výrobců nejen samotných úlů, ale i všech těch krmítek, plastových rámků a podobné včelařské bižuterie. Nejste odkázáni jen na české výrobce, vše si můžete dovést z okolních zemí např. Polska či Německa či odjinud. Úl Optimal spatřil světlo světa v roce 1981 a ve své době to byl velký krok vpřed. Naděje na celorepublikové rozšíření mu svitla v roce 1985, kdy byla zastavena výroba zastaralých úlu Budečák a Moravský univerzál a hledala se náhrada. Bohužel v té době díky zkostnatělému ČSV nebyly vhodné politické podmínky. Z vyprávění autorů úlu Optimal, kteří jeli na tehdejší ÚV ČSV, víme, že v zakouřené kanceláři sedící tajemník kopl do Optimálu, který mu byl předložen jako prototyp pro výrobu a řekl, že v takových úlech se zde nikdy včelařit nebude... nikdy neříkej nikdy, ale cestu Českých včelařů k modernímu nízkonástavkovému včelaření, tato svévole ÚV ČSV prodloužila o dalších 15 let. Bohužel po této ráně se úl Otimal již nikdy nerozšířil a skončil jako zajímavost pro pár nadšenců…
Oba úly jsou si hodně podobné, oba mají delší horní
loučku oproti dožívající krátké Adamcově míře (délka rámku je jednou z
podmínek které ovlivňují sílu zazimovaného včelstva a je v přímé
korelaci se silou vyzimovaného včelstva), ve všech částech úlu je
přísně dodržena včelí mezera,
nástavky
jsou
vyrobeny
z dřevěných
2,5cm
prken
(existují
i
polystyrenové
či
plastové),
hrany
nástavků
jsou
rovné
bez
osazení
–
falců,
je
tedy
zaručeno
bezproblémové
nasazování
nástavků
bez
zbytečného
mačkání
včel.
A
v
čem
se
oba
úly
liší?
Langstroth
má
obdélníkový
půdorys,
úl Optimal má čtvercový půdorys. Pro
včely je výhodnější obdélníkový půdorys, pěkně je to vysvětleno
zde, pro skladování prázdných nástavků je také výhodnější
obdélníkový půdorys viz. zde.
Výhoda čtvercového půdorysu je pouze ta, že se dají rámky do nástavku
umístit jak podélně tak příčně. Příčná stavba rámků má mnoho nevýhod,
především špatná ventilace a s tím souvisí plesnivění zadních plástů,
pomalá reakce na krátkodobá oteplení na začátku sezony, komplikovanější
zahušťování sladiny, prakticky zbytečnost očka v přední části nástavku,
přehřívání úlu a větší sklon k rojení. Příčná stavba se v předjaří
daleko hůře prohřívá než podélná. Tedy přesně to čeho se chceme při
včelaření ve městě vyhnout. Jedinou výhodou příčné stavby oceníme,
pokud máme úly umístěny na včelnici, jeden těsně vedle druhého. Pak se
lépe manipuluje s rámky umístěnými příčně, máme je přímo před
očima a nemusíme je zvedat „přes ruku“ a otáčet, abychom si je
prohlédli. Nepředpokládám, ale že na balkóně bude mít někdo několik
desítek úlů těsně vedle sebe, či si tam tahat kočovný vůz. Tedy jediná
výhoda příčné stavby pro nás ztrácí význam a převládají jen výše
uvedené nevýhody. Další nevýhoda úlu Optimal je, že se na něj nedají
čerpat EU dotace (pozn. podmínky
platné v době vzniku článku, od roku 2017 platí jiné).
Proto
doporučuji
zvolit
Langstroth 2/3.
Kdo však zvolí Optimal, neudělá chybu,
sice využije jen
podélnou
stavbu, prázdné nástavky mu zaberou více místa, hůře se mu
budou shánět oddělky a bude si muset odpustit některé
doplňky a úly vybírat v užším okruhu dodavatelů. A vše si bude muset
zaplatit sám, protože EU dotace - tisícovka na úl - se na Optimal
nevztahuje. Rozhodně se ale vyvarujte „výhodné koupě“ úlů z druhé
ruky. S největší pravděpodobností se bude jednat o
konstrukčně zastaralé, těžké typy úlů, bez monitorovacího varroadna
s nekompatibilní rámkovou mírou. Dále si
uvědomte, že ke starým úlům nic neseženete. Jako příklad bych uvedl
svoji zkušenost s Tachováky ve kterých jsme s otcem dlouhá léta
včelařili. Po krachu Bednářského a včelařského družstva v Brně, které
tento úl vyrábělo, bylo dokoupit nový nástavek či
dno jen sázkou do loterie, protože každý
další výrobce si Tachovák představoval trochu jinak a nástavek od
jednoho truhláře neseděl na nástavek jiného truhláře (většinou se musel
rašplovat falc). Dále u starých úlů hrozí
vážné zdravotní rizika. A začít své včelaření tak, že po prvním
roce veterinární správa spálí úly nejen Vám ale i včelařům v okolí
rozhodně není to, o co by někdo stál.
Vnější
střecha Tato střecha má za úkol chránit úl před povětrnostními vlivy a většinou bývá zateplená 3 cm polystyrenem. Pokud úl nemáme jen na produkci medu, ale bude nám sloužit i jako místo, kam budeme chodit relaxovat a pozorovat včely na česně, těžko se spokojíme s pozinkovanou střechou, která je nejrozšířenější. Střecha dělá nejen dům ale i úl. Já jsem bohužel nesehnal střechy dle své představy a nechal si je dělat u truhláře. Ve světě je ale "garden hive" s pěknou sedlovou střechou běžný a dá se koupit. |
|
Vnitřní
víko Tato část úlu je asi nejdiskutovanější část. Dříve se úly uzavíraly dřevěnými prkénky, které si včely zalepily propolisem. Dnes je nejrozšířenější použití durofolové fólie. Tento způsob je jednoduchý, přes fólii vidíte co se v úle děje, ale má i své kritiky, kteří tvrdí, že úl nedostatečně odvětrává vlhkost. Proto mnozí včelaři používají difůzní fólie, nebo víka s paropropustnými fóliemi, vymýšlejí speciální víko pro každé roční období jiné (vlhkost je problém především v zimě, kdy včely konzumují zásoby a uvolňují vodu), nebo se vracejí k řešení Abbé Émile Warré, který svůj úl uzavíral tzv. kiltem, což byl polonástavek, vyplněný pilinami a pošitý hrubým plátnem. Více o tomto řešení naleznete zde, zde, nebo zde. Pěkné povídání je také na youtube. |
|
Nástavek
ze
styroduru Nástavek nemusí být jen ze dřeva, dají se koupit i nástavky z plastu či styroduru. Buď můžete koupit profesionální výrobek zde, zde, nebo zde, nebo si je zhotovit sami (návod zde, nebo zde) ze stavebního styroduru, který vyjde levněji, než dřevo. Na první pohled vypadá takovýto nástavek hodně ošklivě, ale dá se nalakovat, nebo např. pomocí lepidla na obkládačky na něm udělat patinu alá terakota. Tyto nástavky mají své zastánce i odpůrce, každopádně jsou ideální pro oddělky a slabší včelstva. |
|
Nástavek Jedná se o další nástavky, které se včelám přidávají tak jak se včelstvo rozvíjí a jak pokračuje snůška. Jak a kdy nástavky přidávat se dozvíte na předchozí stránce. |
|
Mateřská
mřížka Mateřská (královská) mřížka slouží k zamezení přístupu královny do medníku. Mřížka slouží k tomu, aby královna nezakladla tu část úlu, ze které chceme odebírat med. V dnešní době se většina nástavkových včelařů obejde i bez ní, ptotože královna, pokud je v úlu dostatek prostoru, což nástavkový úl Langstroth hravě zajistí, se instinktivně drží v plodišti (dole). Každopádně začátečníkům doporučuji jí používat. |
|
Nástavek Nástavek pro úl Langstroth má různé výšky které jsou popsány zde, nebo zde. Z důvodu jednoduchosti manipulace my zvolímie výšku 2/3. Ve staré literatuře popisující staré dvouprostorové úly se můžete setkat s termíny medník a plodiště (spodní a horní část úlu). Toto dělení je dávno přežité a v nízkonástavkovém včelařsví se spíše vžilo dělení na polštář (první nástavek), plodiště (další dva nástavky), medník včel (používá se také termín medná komora) a další nástavky (většinou oddělené mateřskou mřížkou) jsou již med pro včelaře, blíže vysvětleno zde, nebo zde. |
|
Dno Dno je základ úlu. Jedná se o druhý nejdiskutovanější prvek úlu. U produkčních včel je bezpodmínečně nutné používat tzv. varroadna, u oddělků se používá nízké dno. Výběr dna je věcí vkusu včelaře více se o nich dozvíte zde. |
|
Podstavec
pod
úl Úl by neměl stát v žádném případě přímo na zemi, je vhodné mít česno alespoň 35cm nad úrovná terénu. Při výrobě podstavce se tvořivosti meze nekladou, mě se osvědčil dřevěný rám s nožičkama od kuchyňské linky, ty jdou polohovat a není problém dostat úl do vodováhy. Připomínám, že je nutné mít úl ve vodováze, protože jinak včely staví nakřivo stavebnírámky i vonlou stavbu. Dále budete mít problémy při krmení tekutým sirupem. |
Země | Jaké úly jsou zde používány |
ČR | Langstroth, Optimal, Hospodář, K-39, BUD-90, TÚ-85, K-42, BVD, Český univerzál, Moravský univerzál, Tachovák, Čechoslovák, Pětiletka, Lesan, Slezan, Budečák, Moravský stojan, Ležan, Chrudimský úl, Javořičan, Povčo, Uhříněvský úl, Český stojan, Slezský stojan, Bucharův úl, Švarcův Budečák, Pražan, Gerstung, Univerzál 11, Škvařilův úl, Janišúv úl, Dadant Blatt, Brennerúv úl, Švarcův úl, Hrubešův úl, Eichnerův úl, Pražákův úl a další... |
Anglie | Langstroth, WBC, National,
Commercial |
Austrálie | Langstroth, |
Belgie | Langstroth (mod. Dadant), |
Bulharsko | Dadant Blatt, |
Čína | Langstroth, samo domo bedny |
Finsko | Langstroth, |
Francie | Langstroth, Dadant Blatt |
Holandsko | Langstroth (mod. Dadant) |
Itálie | Langstroth, Dadant Blatt |
Kanada | Langstroth, |
Maďarsko | Langstroth, Boczonády (na Slovensku C) |
Německo | Langstroth, Zander |
Nový Zéland | Langstroth, |
Polsko | Langstroth,
Wielkopolski,
Warszawski,
Dadant
Blatt |
Rakousko | Langstroth, Zander |
Rumunsko | Langstroth, |
Rusko | Langstroth (Лангстрота-Рута), Dadant Blatt, Многокорпусной (v podstatě Langstroth jen je na délku o 1 cm kratší a občas mívá falc) |
Řecko |
Langstroth, |
Slovensko | Langstroth, B-10, Čechoslovák (37x30 jeho předchůdce byl Levočiak), ležan Dunaj C, Baloghův úl, Priekopník (38x30,5), Košičan (36x34), Natšinův ležan (45x26 a 45x34), Z-11 |
Slovinsko | Langstroth, samo domo bedny |
Švýcarsko | Langstroth, Zander |
Turecko | Langstroth, |
USA | Langstroth, |
|
|
|