Včely na střeše

Vše začalo tak, že mě Jakub oznámil, že by se rád stal městským včelařem a chtěl by si vše vyzkoušet od píky nebo spíše od oddělku. S Jakubem jsme se znali z předchozích přednášek v Toulcově dvoře a přes organizaci Kokoza. Nabídl jsem mu, že vše připravím a pod mým vedením ho nechám vytvořit si svůj první oddělek z mých holešovických včel. Při převozu včel v rámci kraje není potřeba žádných veterinárních povolení, tedy hned jak si Jakub vyřídil všechny potřebné formality a nakoupil základní vybavení, tak jsme mohli začít. Včely z ulice Veletržní 17 se odstěhovaly do ulice Oblouková 16 a jak se jim tam daří vidíte na fotkách, více zde.

Začátek akce. V popředí je nástavek do kterého budou převěšeny plásty se včelami a plodem, v pravé části fotografie jsou produkční včely odkud budou tyto plásty odebrány a nahrazeny mezistěnami. V levé části vzadu si můžete všimnout oddělků, které byly vytvořeny o pár týdnů dříve.

V přírodě se včely rozmnožují rojením. To probíhá tak, že si včely ještě v úle vychovají novou matku a stará matka pak s většinou létavek a hlavně zásob odlétá pryč, najít si nové stanoviště. Tento způsob rozmnožování je pro včelaře nevýhodný, neboť tím přijde nejen o zásoby medu, ale i o včely létavky, které by byly schopné nanosit spoustu dalšího medu. A prvoroje jsou schopny odlétnout i několik desítek kilometrů, dohledat je bývá pak obtížné. Proto včelaři rozmnožují včely tzv. oddělky. Zájemcům doporučuji knížku F. Pohl, Úspěšné včelaření. Já osobně dělám oddělek tak, že si den předem z plodiště vyjmu vytipované plodové plásty, ty pečlivě ometu (abych náhodou s plásty nevzal matku) a dám je nad mateří mřížku. Přes noc se za plodem stáhnou mladušky (matka neprojde mateří mřížkou) a já tyto plásty i se včelami převěsím do nově připraveného úlu. Dá se také použít speciální miniúlek zvaný plemenáč, jedná se ale o jednoúčelovou věc, která slouží měsíc v roce a 11 měsíců překáží. Proto je výhodnější využít to co máme, tedy běžného nízkého nástavku. Včely se do nového úlu uzavřou minimálně na den, aby poznaly pocit osiření (nepřítomnost matky). Nyní si začnou včely samy stavět tzv. matečníky a vychovávat novou matku. Vychování nové matky trvá 16 dní. Já většinou včely předběhnu a do úlu vložím předem připravený tzv. zralý matečník, ze kterého se matka vylíhne do 2-3 dnů. Většinou si kupuji matečník u profesionálních včelařů, kteří rozchovávají čistokrevné linie z inseminované matky. Mám tak jistotu, že se mi chov nezvrhne a výsledné včelstvo bude mít požadované vlastnosti dané linie. Nejvíce se mi osvědčila linie Singer. Nově vyběhlá matka si v úle zjedná pořádek (zničí všechny ostatní matečníky - potencionální sokyně) a po návratu ze snubního proletu začíná klást.

Jakub si sám vyjímá plásty, které jsem den předem vybral a označil připínáčky

Poslední chvíle doma v domě Veletržní 17 na střeše před cestou na nové stanoviště

Holešovické včely expandují do Vršovic

Cesta na nové stanoviště - malý krůček pro člověka, ale velký skok pro včelstvo

Holešovické včely expandují do Vršovic

Poprvé na novém stanovišti

Holešovické včely expandují do Vršovic

V okolí je dost zeleně, která poskytne nektar i pyl a zaručí, že městské včely nebudou strádat

Holešovické včely expandují do Vršovic

Tak holky ráno vám otevřeme očko a první pátračky se budou moci seznámit s novým okolím

Zde vidíte jeden nástavek úlu Langstroth nízká varianta 2/3, nízké oddělkové dno a plechovou stříšku. Tato sestava se nejlépe osvědčila pro městské včelaření. O kvalitách úlu Langstroth vypovídá fakt, že 80% celosvětové produkce medu pochází právě z tohoto typu úlu. Pro zvolení nízké varianty nástavku hovoří zase to, že se s nimi lehko manipuluje, což oceníme zvláště na střechách, balkonech a stísněných městských dvorcích. Tuto sestavu jsem koupil celou od pana Nerada, protože nás tlačil čas (pan Nerad Vám jakoukoliv sestavu přiveze až do Prahy). Pro případné zájemce bych doporučil cenově výhodnější nízké dno (které si zručný kutil snadno zhotoví sám), lepší stříšku s vyšším lemem a izolovanou polystyrenem (bude do ní pražit slunce). Nízké dno je jen provizorní řešení, protože jakmile se včelstvo rozroste na dva nástavky, doporučuji dát ho na zasíťované varroadno. Nástavek od pana Nerada je ale to nejlepší co na českém trhu je, na něm bych nedoporučoval šetřit (i když i nástavek se dá zhotovit svépomocí, nebo koupit levněji). Dále není vhodné aby nástavek stál přímo na zemi, mě se osvědčil rám opatřený kuchyňskými nožičkami (viz úvodní fotky). Úl se tak dostane do výšky asi 30cm nad zem, nevzlíná k němu voda a pomocí nastavitelných nožiček je možné dát úl do vodováhy, což je velmi důležité, neboť pokud máte úl nakřivo, tak se Vám začnou kroutit mezistěny, v případě volné stavby se dílo nepotká s dolní loučkou rámku a při krmení se bude sirup vylévat z krmítka.

Včely staví první dílo

Oddělky mají vždy naspěch, je potřeba mnoha nových buněk aby matka měla kam klást a aby bylo kam uložit zásoby. Vzhledem k tomu, že v oddělcích je nedostatek létavek, které by potřebné zásoby opatřily, je potřeba oddělky krmit buď roztokem cukru a vody (1:1), nebo použít invertní krmiva (na letní krmení oddělků bych se invertů nebál, ale na zimu s nimi krmit nedoporučuji). Na dokrmování oddělků se mi osvědčilo rámkové krmítko ve dvourámkovém či jednorámkovém provedení s keramzitem coby plovákem. Produkční včelstva na zimu doporučuji krmit řeckým krmítkem. Pokud by měl oddělek nedostatečný přísun zásob, matka by omezila plodování a oddělek by do zimy nešel v dostatečné síle a bylo by ohroženo jeho vyzimování.

Kontrola nového díla

Holešovické včely ve Vršovicích

Mladá matka na novém díle

12. květen 2015 - Medobraní coby komunitní záležitost
Medobraní probíhá v prostorách bývalé prádelny domu a pokaždé se nás sejde mnoho, lidi z domu a spolužáci našich dětí

11. květen 2015 - Jak chytit roj a získat nového včelaře
Rojením se nerozmnožují jen včely, ale i včelaři. Tento roj, který jsem s Petrem Koudelkou u Národní galerie sbíral, si Petr odnesl sobě na střechu, tedy je nás zase o jednoho více.

Záměna pořadí nástavků

Další podrobnější prohlídku jsme udělali hned po Velikonocích. Vzhledem k tomu, že již skoro 14 dní kvetou třešně tak jsme přistoupili k záměně pořadí nástavků. Včelky byly hodné, a bylo vidět že se činí, mezistěny většinou postavené a zanesené sladinou.

Před zákrokem

rozdělávání kuřáku

Příprava

Matka Praděd označená s přistřiženým křídlem

Singer

Matka Singer, zatím neoznačená a nepřistřižená

Hotové dílo

První prohlídka

Poslední víkend v březnu proběhla první prohlídka. Vše vypadá dobře, zásob je dost, matka ploduje. Dolů jsem dal jeden nástavek mezistěn aby se holky nenudily, kdyby pěkné počasí pokračovalo.

Březen z úlu vylezem

Půlka března a včely létají jak o život. Zatím jsem jen zkontroloval zásoby přes strůpkovou fólii a vypadá to že jich mají dost. První prohlídku nechám na později.

Napaječka

2. března 2012 - První prolet

V březnu jsem zaznamenal první prolet. Při prvním proletu včely poprvé vylétají z úlu se protáhnout, krátce obletí česno a rychle se vracejí do úlů. Při prvním proletu si včely také vyprázdní své výkalové váčky.

únor 2012 - únorové mrazy

V únoru nečekaně uhodily mrazy, skoro 3 týdny bylo -20 C. Pro jistotu jsem včelkám zavřel očka a doufám že mají dostatečné zásoby aby zimu přežily.

14. února 2012

unor

7. února 2012

10. února 2012 - odběr měli

Každý včelař v ČR má povinnost od 15. ledna do 15. února posbírat měl a poslat na vyšetření. Vzhledem k tomu, že jsem v létě léčil kyselinou mravenčí a včas fumigoval Varidolem, tak má měl je letos bez varroázi. Vše o mém léčení je dohledatelné zde.

Měl a mrtvé včely na podložce

Letmý pohled do podmetu na včely v chumáči

14. ledna 2012 - Požár v čínské restauraci, leden 2012

Dne 14. ledna 2012 vypukl v protilehlé čínské restauraci požár. Celé okolí bylo kontaminováno štiplavým kouřem, doufám že to včelky v přezimování moc nevyrušilo. Bohužel letošní zima je teplá tak uvidíme.

Přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží...

Přichází chvíle odpočinku, snad dá Bůh a na jaře se spolu ve zdraví opět setkáme... God Save the Queen...

14. listopadu 2011 - Žluna ve Stromovce

Při procházce ze Sandym jsem 14. listopadu ve Stromovce viděl žlunu zelenou. Je to obávaný škůdce, který dokáže vyklovat do úlu díru a zničit včely. Doufám, že zůstane pěkně zde v parku a mezi domy se nedováží. V každém případě zkusím zapřemýšlet nad nějakou ochranou.

Úl po přemístění na jižní stranu, říjen 2011

Na základě doporučení jsem přesunul úl na východní stranu. Jednak prý včelky česno na východ rády a také komín blízko úlu bude brzy aktivní tak aby nebyly přes zimu moc vykuřovány.

Pohled směrem na Bohnice

Pohled směrem na sv. Antonína

Pohled směrem na Žižkovský vysílač

První fotky nově přivezeného úlu, srpen 2011

Nápad chovat na střeše domu se mi honil v hlavě už dlouho, ale sám jsem si dát včely na střechu netroufal. Naštěstí se do domu přistěhovala včelařka Alena a tak jsme se včelařením na střeše začali. První umístění úlu bylo na západní straně domečku se strojovnou výtahu. Včely se nalézají zde.

Jak to všechno začalo?

Včelařství v naší rodině nemá zas tak dlouhou tradici. Nevím, že by mí dědečkové včelařili. Můj otec začal včelařit okolo roku 1970, nejdříve pod vedením pana Josefa Weinzettela (který také vedl včelařský kroužek na ZDŠ, kam jsem chodil), od roku 1976 samostatně. Od dětství jsem se tedy motal kolem včel a časem měl otec včely i v Břevnově na ploché střeše. Když jsem se přiženil do Veletržní, bylo jen otázka času, kdy si sem včely také přinesu.

Stanoviště v Praze Břevnově, kde jsem bydlel od svého narození až do své svatby. Na tuto střechu otec dal úly v roce 1985, kdy ho z původního stanoviště na chalupě vyhnala varoóza. Původně otec choval včely v úlech typu Tachovák, na Langstrothy přešel později, starší fotografii se mi nepodařilo dohledat. Co se mi však dohledat podařilo byla otcova přihláška do ČSV.

ČSV