V č. 5
e-Věstníku jsme přinesli zprávu o 1. letošním Podkrkonošském potlachu,
jehož hostem i protagonistou byl RNDr. František Kašpar. Tématem jeho
semináře byly nemoci včel, genetika, šlechtění a řada podtémat, která s
tím vším úzce souvisí. Druhé podkrkonošské potlachání mělo téma
nosematóza a přednášel MVDr. Martin Kamler. Přinášíme stručnou zprávu a
doplníme ji úvahou samotného pořadatele, jež – původně inspirována
oběma tématy – překročila poněkud a vlastně logicky jejich tematické
vymezení. Že je míněna zároveň jako provokace k debatě, snad není třeba
zvlášť zdůrazňovat...
Ohlédnutí za PPP č. 2
Na letošní druhý Potlach (22. 3.) nás přišlo o trochu méně, ale
vzhledem k praktickým ukázkám na konci to nebylo ke škodě věci. MVDr.
Martin Kamler nám přijel rozšířit znalosti o nosematóze. Nejsem již tak
pozorným studentem, který si dělá poznámky, a tak jen stručně pár
zajímavostí z mé slábnoucí paměti. Naše nová nezvaná návštěvnice zde
byla pravděpodobně již dříve, než jsme si jí stačili všimnout.
Nosema ceranae, stejně jako její příbuzná a stará známá Nosema apis, je
oportunní parazit, což znamená, že využije hlavně příležitost, kdy je
její hostitel – včela –oslaben, aby se množila „ve velkém“.
Dvě studie ukazují, že N. apis i N. ceranae si tkáně k množení
nevybírá. N. ceranae popírá dosavadní zavedená schémata, protože
vzhledem k jejímu původu v teplých oblastech na ni spíš platí mráz než
teplo, a tak klasické zateplování včelstev na jaře moc nepomůže.
Pro typické české pokoutní vynálezce pak další špatná zpráva. Několik
studií prokázalo neúčinnost fumagillinu na N. ceranae, takže si mohou
ušetřit devizy na jeho obstarávání a neohrožovat již tak dost ohroženou
pověst českého medu.
Samotná nosematóza nemusí znamenat zánik včelstva, ale má velké
množství spojenců. Mimo jiné jsou ze spojenectví podezřelé některé
neonikotinoidy i další látky, jimiž úspěšně kontaminujeme
životní prostředí.
O velkém rozšíření svědčí i velké množství pozitivních vyšetření
doprovodných včel od zaslaných matek. Takže je třeba přidávat matky
raději bez doprovodných včel.
Desinfekce. Dobrá zpráva: chemie funguje. Účinkuje kyselina mravenčí,
hydroxidy a jen s teplotou moc neuspějeme vzhledem k malé výdrži souší,
a tak nejlepší desinfekcí díla je stavba díla nového.
Na závěr dr. Kamler připomněl moudrost z knihy včelmistra Václava
Jakše, že je třeba vždy mít na paměti, jak jsme pořídili vzorek a které
včely vyšetřujeme. Zda zimní mrtvolky ze silného včelstva, slabého
anebo z uhynulého. A není nad opakované vyšetření živých včel a k
jejich odběru je vhodné využít mikrotenový sáček a nastavit jej před
očko nebo česno.
A na závěr jsme jako zlatý hřeb mohli vidět spory hmyzomorek na vlastní
oči posílené mikroskopem.
Jako bonus pro vytrvalé nám Martin Kamler předvedl zlepšovák, jak
jednoduše rozdrtit včely a získat vzorek bez špinavého nádobí.
Dáme včely do sáčku se zavíracím zipem. Ustřižené zadečky zmenší
množství balastu při vyhodnocení
fotky v e-věstníku 8/2014
J. Matl
Převzato z interního Věstníku
PSNV s laskavým
svolením redakce a autora