II. Podkrkonošský potlach 2014 (PPP)

V č. 5 e-Věstníku jsme přinesli zprávu o 1. letošním Podkrkonošském potlachu, jehož hostem i protagonistou byl RNDr. František Kašpar. Tématem jeho semináře byly nemoci včel, genetika, šlechtění a řada podtémat, která s tím vším úzce souvisí. Druhé podkrkonošské potlachání mělo téma nosematóza a přednášel MVDr. Martin Kamler. Přinášíme stručnou zprávu a doplníme ji úvahou samotného pořadatele, jež – původně inspirována oběma tématy – překročila poněkud a vlastně logicky jejich tematické vymezení. Že je míněna zároveň jako provokace k debatě, snad není třeba zvlášť zdůrazňovat...

Ohlédnutí za PPP č. 2

Na letošní druhý Potlach (22. 3.) nás přišlo o trochu méně, ale vzhledem k praktickým ukázkám na konci to nebylo ke škodě věci. MVDr. Martin Kamler nám přijel rozšířit znalosti o nosematóze. Nejsem již tak pozorným studentem, který si dělá poznámky, a tak jen stručně pár zajímavostí z mé slábnoucí paměti. Naše nová nezvaná návštěvnice zde byla pravděpodobně již dříve, než jsme si jí stačili všimnout.
Nosema ceranae, stejně jako její příbuzná a stará známá Nosema apis, je oportunní parazit, což znamená, že využije hlavně příležitost, kdy je její hostitel – včela –oslaben, aby se množila „ve velkém“.
Dvě studie ukazují, že N. apis i N. ceranae si tkáně k množení nevybírá. N. ceranae popírá dosavadní zavedená schémata, protože vzhledem k jejímu původu v teplých oblastech na ni spíš platí mráz než teplo, a tak klasické zateplování včelstev na jaře moc nepomůže.
Pro typické české pokoutní vynálezce pak další špatná zpráva. Několik studií prokázalo neúčinnost fumagillinu na N. ceranae, takže si mohou ušetřit devizy na jeho obstarávání a neohrožovat již tak dost ohroženou pověst českého medu.
Samotná nosematóza nemusí znamenat zánik včelstva, ale má velké množství spojenců. Mimo jiné jsou ze spojenectví podezřelé některé neonikotinoidy i další látky, jimiž úspěšně kontaminujeme
životní prostředí.
O velkém rozšíření svědčí i velké množství pozitivních vyšetření doprovodných včel od zaslaných matek. Takže je třeba přidávat matky raději bez doprovodných včel.
Desinfekce. Dobrá zpráva: chemie funguje. Účinkuje kyselina mravenčí, hydroxidy a jen s teplotou moc neuspějeme vzhledem k malé výdrži souší, a tak nejlepší desinfekcí díla je stavba díla nového.
Na závěr dr. Kamler připomněl moudrost z knihy včelmistra Václava Jakše, že je třeba vždy mít na paměti, jak jsme pořídili vzorek a které včely vyšetřujeme. Zda zimní mrtvolky ze silného včelstva, slabého anebo z uhynulého. A není nad opakované vyšetření živých včel a k jejich odběru je vhodné využít mikrotenový sáček a nastavit jej před očko nebo česno.
A na závěr jsme jako zlatý hřeb mohli vidět spory hmyzomorek na vlastní oči posílené mikroskopem.
Jako bonus pro vytrvalé nám Martin Kamler předvedl zlepšovák, jak jednoduše rozdrtit včely a získat vzorek bez špinavého nádobí.
Dáme včely do sáčku se zavíracím zipem. Ustřižené zadečky zmenší množství balastu při vyhodnocení


fotky v e-věstníku 8/2014
J. Matl
Převzato z interního Věstníku PSNV s laskavým svolením redakce a autora


© Včelařský spolek Praha 6 a 7. Design by Webmaster, 17. srpna 2014